Labská přehrada – Špindlerův Mlýn
Srdečně vám doporučujeme její návštěvu a pěší túru z centra Špindlerova Mlýna a zpět v celkovém trvání dvou hodin (tam i zpět). Tuto trasu lze absolvovat i s kočárkem nebo s malými dětmi. Trasu k této technické památce a zároveň i námět na nenáročný výlet máte popsán dále.
Impulsem k výstavbě tohoto krásného díla byly povodně, které způsobily katastrofální škody koncem 19. století, v Krkonoších zejména v roce 1897. Hlavním účelem tohoto díla je tedy zmírnění průchodu velkých vod a ochrana území pod hrází (snížení průtoku stoleté vody 150m3.s až na 86.11 m3.) K dalším využitím slouží například k zmírnění průtoku Labe v průběhu tání sněhu.
Píše se rok 1910 a vídeňská firma Redlich a Berger začala se stavbou Labské přehrady nákladem 3,5 mil rakouských korun z fondu bývalé Zemské komise pro úpravu řek v království Českém podle projektu vypracovaného Technickým oddělením pro úpravu řek a za vedení ing. Josefa Plicky. Stavba byla ukončena v roce 1916. Kolaudace však proběhla až 18.10. 1918. Po uvedení do provozu se začaly objevovat průsaky hrází, které se postupně zvětšovaly. Projekt na utěsnění hráze vypracovaný ve 30.letech nebyl na základě znaleckého posudku zrealizován. Utěsnění bylo provedeno až v rámci generální opravy tohoto vodního díla v letech 1966 – 1986, kdy byla kromě injektáží provedena i výměna šoupátkových uzávěrů včetně pohonu a řada dalších opravných prací.
Uprostřed vzdušného límce jsou umístěny iniciály RČ jako symbol Republiky Československé místo původních iniciál rakouského panovníka Františka Josefa I., které byly r. 1926 kamenicky upraveny na současnou podobu poté, co již r. 1920 byla zabetonována výše umístěná dvouhlavá rakouská orlice.
Statistické údaje:
v letech 2006 – 2007 prošla přehrada další rekonstrukcí. K dokonalosti přispěla oprava koruny přehradní hráze.
Tato přehrada se nachází v nadmořské výšce 694,16 m n.m. Hráz je založena na orthorulách v hloubce 4–7 m pod povrchem terénu. Založení pravobřežního hrázového přelivu a kaskád je až 16 m pod povrchem. Tížná oblouková zděná hráz Intzeho typu s předsypem je provedena z místního rulového kamene na trasocementovou maltu. Maximální výška koruny hráze nad základnovou spárou je 41,5m. Délka hráze v koruně je 153,5m a šířka hráze v koruně je 6,15m. Celkový objem nádrže je 3,292 mil. m3 a maximální zatopená plocha činí 26,78 ha. Průměrný dlouhodobý roční průtok 2,14 m3.s-1.Průtok Q100 činí 175 m3.s-1 .
Technická data:
Pro vypouštění vody z nádrže slouží levá základová výpust (pravá základová výpust je na vtoku zabetonována) o průměru 1100 mm a kapacitě 11,6 m3.s-1. Dále je zde pět výpustí zaústěných do obtokového tunelu o průměru 1000 mm a celkové kapacitě 89,9 m3.s-1. V roce 1998 byla provedena oprava všech uzávěrů a výměna ovládání a pohonu. Obtokový tunel patří k hlavním funkčním objektům vodního díla. Celková délka tunelu je 149,35 m a rozměry profilu podkovy jsou 7000/7000 mm. Tunel je vylámán v prosté skále, pouze v krátkém úseku u portálu je obezděn rulovým kamenem. Bezpečnostním zařízením pro převádění velkých vod je korunový a šachtový přeliv. Korunový přeliv je situovaný při pravém boku hráze. Koruny přelivu jsou obloženy žulovými kvádry. Čtyři přelivná pole mají v úrovni přelivné hrany světlou šířku 9,90 m. Kapacita všech polí je 74,12 m3.s-1. Šachtový přeliv situovaný u levého břehu nádrže za domkem hrázného je zděný z lomového kamene. Vnitřní průměr v úrovni prelivné hrany je 11 500 mm. Je opatřen česlovou stěnou a obslužnou lávkou.
Kruhová svislá odpadní šachta má průměr 5000 mm a je zaústěná do obtokového tunelu. Kapacita šachtového přelivu je 79,37 m3.s-1.Pro sledování průtoků nad i pod nádrží slouží dvě limnigrafické stanice. Obě jsou součástí sítě ČHMÚ s místní registrací a od roku 1999 s přenosem údajů do řídícího systému VD a VH dispečinku PL v Hradci Králové. Pro sledování výšky v nádrži slouží vodočet, umístěný na návodním líci hráze při levém břehu, dále limnigraf s místní registrací v šoupátkové šachtě a tlaková sonda, která přenáší údaje do řídícího systému vodního díla. Pro operativní předpověď vývoje přítoku je zřízeno od roku 1999 šest automatických srážkoměrných a teploměrných stanic (Medvědín, Labská bouda, Špindlerovka, Luční bouda, Pláně a přehrada) s automatickým přenosem údajů do řídícího systému vodního díla